Od 1.1.2021 je Správa toků – oblast povodí Vltavy začleněna do organizační struktury Oblastního ředitelství jižní Čechy. Pracovníci v plném rozsahu zajišťují povinnosti vyplývající z Vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb.) a dalších legislativních dokumentů. Prioritou je výkon správy drobných vodních toků včetně odborné činnosti se správou spojené a investiční činnost v oblasti vodního hospodářství na pozemcích v majetku ČR s právem hospodařit pro Lesy ČR.  

Správou drobných vodních toků se rozumí povinnost:

• sledovat stav vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí toku
• pečovat o koryta vodních toků, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích s nimi souvisejícími
• provozovat a udržovat v řádném stavu vodní díla v korytech vodních toků
• připravovat a zajišťovat úpravy koryt vodních toků
• vytvářet podmínky umožňující oprávněná nakládání s vodami související s vodním tokem
• oznamovat příslušnému vodoprávnímu úřadu závažné závady ve vodním toku a jeho korytě, navrhovat opatření k nápravě
• spolupracovat při zneškodňování havárií na vodních tocích
• navrhovat opatření k nápravě zásahů způsobených lidskou činností vedoucí k obnovení přirozených koryt vodních toků.

Tůň v lese revír Hrdlořezy

Oblastní ředitelství jižní Čechy spravuje drobné vodní toky v hydrologickém povodí Vltavy a jejích hlavních přítoků – Malše, Lužnice, Otavy a Sázavy ve volné krajině i intravilánech obcí. V rámci 11 rajonů mají pracovníci na starosti přibližně 6 830 vodních toků s délkou 6 873 km a 130 malých vodních nádrží. Dle územně-správního členění České republiky jsou obhospodařované drobné vodní toky a vodní nádrže na území krajů  Jihočeského a Středočeského.

Charakter vodních toků v dolní části povodí Vltavy se liší od obecně popisovaných tím, že největší spád nivelety dna není pramenných úsecích, ale na středním, příp. dolním úseku toku, kde se niveleta láme a padá prudce do údolí nižšího řádu. Odlišný je charakter toků nacházejících se v horní části povodí Vltavy, kde vlivem menšího spádu koryt, nedostatečného odvodňování a špatně propustného podloží vznikla rozsáhlá rašeliniště či významné rybníkářské oblasti.

V rámci inženýrské činnosti připravujeme a realizujeme nová vodní díla, rekonstruujeme, opravujeme či udržujeme díla stávající. Finanční prostředky investujeme především do účelných opatření na protipovodňová opatření, podélné úpravy koryt vodních toků v intravilánech obcí a měst, odstraňování povodňových škod, hrazení bystřin a strží. Za účelem zadržování vody v krajině rekonstruujeme malé vodní nádrže, hloubíme tůně, revitalizujeme nevhodně opevněná koryta toků včetně jejich niv, obnovujeme vodní režim v oblastech původních rašelinišť či nepotřebných melioračních úprav v našich lesích.

Financování staveb probíhá ze velké podpory dotačních prostředků poskytovaných Evropskou unií a z   národních zdrojů. V rámci Evropské unie pravidelně čerpáme finanční prostředky z  „Operačního programu životní prostředí“, využíváme program přeshraniční spolupráce „Interreg V – A Rakousko – Česká republika“. Mezi nejvýznamnější národní dotace patří programy MZe – 129 290 „Podpora opatření na drobných vodních tocích a malých vodních nádržích“ a 129 360 „Podpora prevence před povodněmi IV“., dále národní programy MŽP „Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny“ a „Programu péče o krajinu.  Specifickým zdrojem národní podpory jsou finanční prostředky poskytované krajskými úřady v rámci „Náhrad za opatření prováděná ve veřejném zájmu dle § 35 Lesního zákona“.